Organization

Conductor

Giedrė Šlekytė

Richard Hein

Stage director

Jetske Mijnssen

Set designer

Herbert Murauer

Costume designer

Julia Katharina Berndt

Choreographer

Dustin Klein

Lighting designer

Bernd Purkrabek

Dramaturge

Jitka Slavíková

Singer

Tenor

Joseph Dennis

Wenzel Strapinski

Daniel Matoušek

1. Schneidergeselle

Bass

Michal Marhold

2. Schneidergeselle

Jaroslav Patočka

Der Amtsrat

Soprano

Jana Sibera

Nettchen

Baritone

Markus Butter

Melchior Böhni

Pavel Švingr

Adam Litumlei

Mezzo-soprano

Sylva Čmugrová

Frau Litumlei

Jan Hájek

Polykarpus Federspiel

Philippe Castagner

Sohn Häberlein

Stanislava Jirků

Frau Häberlein

Jan Hnyk

Sohn Pütschli

Ivo Hrachovec

Der Wirt

Milena Stricevic

Die Wirtin

Lucie Svačinková

Pavol Kubán

Der Kutscher

Contralto

Kristina Kubová

Die Köchin

Eliška Mourečková

Benjamín Hájek

Der Kellner

Tomáš Foltýnek

Spoken

Nenad Milanovič

Prologus

Zdeněk Haas

Lucia Bildová

Der Kellnerjunge

Alžběta Frošová

State Opera

Others

State Opera Chorus

Orchestra

State Opera Orchestra

Ballet

National Theatre Opera Ballet

þýska

Kleider machen Leute -  (Clothes Make the Man)

Prague

Czech Republic

Státní Opera Praha (The State Opera)

Kleider machen Leute Zemlinsky

Public

Private

Clothes Make the Man

tékkneska

enska

Approved

Alexander Zemlinsky: Šaty dělají člověka (Kleider machen Leute)Premiéra 24. února 2023 ve Státní opeře / Opening Night on 24 February 2023 at the State Opera...

Kleider machen Leute Alexander von Zemlinsky

The Austrian composer Alexander Zemlinsky possessed an acute sense of wry humour. He found in the Swiss author Gottfried Keller’s story from the collection Die Leute von Seldwyla (The People of Seldwyla), blending strands of allegoric fairy tale, satire and irony, an ideal subject for his opera Kleider machen Leute (Clothes Make the Man), a music comedy about hypocrisy. Zemlinsky depicts the adventure of Wenzel Strapinski, a tailor’s apprentice, who arrives in a small provincial town whose denizens, due to his fashionable clothes and noble parlance, deem him to be a count. The local notables pamper the newcomer, invite him to lavish parties and shower him with gifts. Strapinski even gets engaged to the town administrator’s daughter, who falls in love with the mysterious romantic stranger...

How does the story about the clothes that make the man end? Featuring splendid rhythmic motifs, striking harmonic inversions and combinations of orchestral colours, Zemlinsky’s music wittily renders the micro-world of the provincial town, its inhabitants, their selfishness, stupidity and envy,  the banality of their conversations, and even such details as the smell of coffee and tobacco smoke. “I sew and sew, we need burghers and dandies in tail-coats, soldiers, doctors and all the others! Only clothes make the man”, sings Zemlinsky’s hero, whose folk melody passes throughout the opera as the key musical and semantic leitmotif. The opera’s original version premiered in 1910 at the Wiener Volksoper, conducted by the composer himself. In 1922, Zemlinsky presented its revised version at the Neues deutsches Theater (today’s State Opera) in Prague, where he held the post of Opera director. Now, more than a century later, the piece is returning to the venue where its second and final version was first performed. Our new adaptation of Kleider machen Leute has been undertaken by the Dutch stage director Jetske Mijnssen, who has garnered acclaim in Berlin (Komische Oper), Amsterdam, Zurich, Graz, etc.

The production is part of the Musica non grata cycle.

English

Krejčí Wenzel Strapinski přijíždí do malého města a díky svým módním šatům a vznešené mluvě je považován za hraběte. Městská honorace mu nadbíhá, hostí ho, zahrnuje dárky. Do romantického cizince se zamiluje dcera místního radního, se kterou se Strapinski dokonce zasnoubí. Jen Melchior Böhni, rozený pochybovač a odvržený nápadník, si povšimne věcí, které nesedí, a začne na vlastní pěst pátrat… Jak asi příběh o šatech, které dělají člověka, skončí?

Alexander Zemlinsky vtipně vystihl rytmickými motivy, překvapivými harmonickými obraty a kombinací orchestrálních barev mikrosvět obyvatel města, jejich sobectví, hloupost a závist, ale i maloměstské debaty a dokonce i vůni kávy či tabákový dým.

První verzi své opery dirigoval Zemlinsky poprvé roku 1910 ve vídeňské Volksoper. Její přepracovanou verzi pak uvedl ve světové premiéře roku 1922 v Novém německém divadle (dnešní Státní opeře), kde tehdy působil jako šéf opery. Po více než sto letech se tedy toto dílo vrací tam, kde v této podobě zaznělo poprvé. Novodobou premiéru opery nastudovala nizozemská režisérka Jetske Mijnssen, která slavila se svými inscenacemi úspěchy např. v berlínské Komické opeře, v Amsterdamu, Curychu či Štýrském Hradci.

Děj opery Šaty dělají člověka
Předehra
Wenzel Strapinski se na kraji města loučí se dvěma tovaryši, s nimiž pracoval u krejčovského mistra v Seldwyle. Vydává se do světa na vandr; na cestu si oblékl svůj parádní sváteční kabát a čepici. Po odchodu svých přátel se posadí na kraji silnice a přemýšlí, jak oblečení může úplně změnit totožnost člověka. Přijíždí prázdný hraběcí kočár a kočí krejčímu nabídne, že ho sveze. Během první instrumentální mezihry vede jejich cesta do městečka Goldach.

První dějství
Z hostince U váhy v Goldachu vyjde Nettchen, půvabná dcera radního, a rázně odmítá návrhy svého ctitele Böhniho, prokuristy firmy Quandt & Sohn. Vtom se objeví kočár se Strapinskim. Krásný kočár, elegantní oblek – není divu, že hostinský považuje krejčího za významnou osobnost. Ihned poručí pikolíkovi, kuchařce i sklepníkovi připravit skvělá jídla a hladový Strapinski nedokáže odmítnout. Kočí, dotčený tím, že mu krejčí za svezení ani nepoděkoval, všem namluví, že se jedná o polského hraběte, cestujícího inkognito. Strapinski pilně konzumuje všechno jídlo, zatímco do hostince vstupují zvědavci z Goldachu a tajemného hosta pozorují. Když hostinský osloví krejčího jako hraběte, pochopí Strapinski, že se stal obětí mystifikace. Ale to už mu měšťané nabízejí doutníky, cigarety a vedou prázdnou konverzaci. Mezitím přichází Nettchen se svým otcem i Böhni a okamžitě jsou zpraveni, že město Goldach navštívil polský hrabě. Je zřejmé, že si Strapinski i Nettchen padli do oka. Radní pozve všechny včetně Strapinského na druhý den na oběd. Žárlivý a podezíravý Böhni si všimne, že ten vznešený host má rozpíchané prsty, a když se dozví, že kočár přijel ze Seldwyly, rozhodne se tam vydat.

Druhé dějství
V domě svého otce zpívá Nettchen na prosby hostů milostnou píseň. Všichni se baví, hodují a Strapinski se pomalu chystá zmizet, i když je zoufalý, že už nikdy Nettchen neuvidí. Nettchen se ho snaží zadržet, ale Strapinski trvá na svém odjezdu. Oba mladí lidé si vyznávají lásku a s těžkým srdcem se loučí. Přistihne je Böhni a svolává radního a ostatní měšťany. Pohotová dívka všem představí Strapinského jako svého snoubence a úřední rada, pyšný na to, že bude mít hraběcího zetě, zve všechny přítomné na zásnubní večírek ve velkém hostinci Waldhaus.

Mezihra
Zlomyslný Böhni nás zavede na místo zásnub. Böhni přichází se Strapinského mistrem a s oběma seldwylskými tovaryši. Hosté se scházejí, ke zděšení Strapinského však nejsou jen z Goldachu, ale i Seldwyly. Böhni zorganizoval pantomimu, v níž je totožnost „hraběte“ odhalena. Lidé z Goldachu i Seldwyly se Strapinskému vysmívají, ten si to ale nenechá líbit a vášnivě měšťany z Goldachu obviňuje, že mu podlézali, pochlebovali mu a nosili dary; hraběcí titul pro ně znamená všechno. Sami ze sebe udělali hlupáky! O odpuštění prosí jen Nettchen a pak chce odejít. Dívka ho ale rázně zastaví: když nebude hraběnkou, stane se paní mistrovou!

Inscenaci uvádíme v rámci cyklu 
Musica non grata
. Projekt Musica non grata oživuje umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. Mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa, iniciovaný a organizovaný Národním divadlem a finančně podporovaný Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo. Více na webu ND a stránce projektu. 

UPOZORNĚNÍ: V představení se používají tabákové výrobky.
Vhodné pro publikum od 12 let.

čeština

Frammistaða áskriftir (Leikarar & starfslið )

Leikarar

Áhöfn

Hljómsveit