Organization

Singer

Tenor

Martin Šrejma

Aristaeus / Pluto

Baritone

Václav Morys

Jupiter

Michal Křístek

John Styx

Juraj Nociar

Mercury

Bass

Jaroslav Kosec

Mars

Mezzo-soprano

Erika Šporerová

Public Opinion

Soprano

Jana Sibera

Eurydice

Eva Dřízgová-Jirušová

Venus

Ludmila Machytková

Juno

Simona Mrázová

Minerva

Lucie Silkenová

Cupid

Conductor

Karol Kevický

Jan Šrubař

Stage director

Pavel Mikuláštík

Set designer

Adolf Born

David Bazika

Costume designer

Eva Kotková

Chorus master

Jurij Galatenko

Dramaturge

Daniel Jäger

Choreographer

Josef Moravec

Jozef Kundlák

Jaroslav Březina

Orpheus

Tomás Cerný

Vladimír Polák

Ondřej Koplík

Václav Živný

Ilona Kaplová

Barbora Řeřichová

Marianna Pillárová

Diana

Liana Sass

Katarína Jorda-Kramolišová

Janka Hoštáková

Věra Likérová

Martina Vlčková

National Moravian-Silesian Theatre

tékkneska

Orphée aux enfers -  (Orpheus in the Underworld)

Ostrava

Czech Republic

Antonín Dvořák Theatre

Orphée aux enfers

Public

Orpheus in the Underworld

Approved

Světově proslulá opéra-bouffon ve výpravě Adolfa Borna! Nastudováno v českém jazyce. Hudební nastudování Karol Kevický, dirigent Karol Kevický a Jan Šrubař, ...

Since its Paris premiere in 1858, this work by the king of operetta has been one of the most popular titles of its genre. His immortality was secured above all by the famous cancan, but also by a number of other melodies that rightfully belong in the treasury of world operetta. In the background of the mythological story about the mythical Orpheus and his wife Eurydice, a criticism of the conditions in Parisian society of the mid-nineteenth century can be traced. Society evolves, so today it is possible to present this work as a sharp witty political and social satire, full of the captivating immortal music of Offenbach.

English

Toto dílo krále operety patří od své pařížské premiéry v roce 1858 k nejoblíbenějším titulům svého žánru. Nesmrtelnost mu zajistil především slavný kankán, ale také řada dalších melodií, právem náležejících do klenotnice světové operety. Na pozadí mytologického příběhu o bájném Orfeovi a jeho manželce Eurydice lze vysledovat kritiku poměrů v pařížské společnosti poloviny devatenáctého století. Společnost se vyvíjí, a tak je dnes možné toto dílo představit jako ostrou vtipnou politickou a společenskou satiru, navíc plnou podmanivé nesmrtelné Offenbachovy hudby.

čeština

Frammistaða áskriftir (Leikarar & starfslið )

Leikarar

Áhöfn