Organization

Conductor

Andriy Yurkevych

Stage director

Sláva Daubnerová

Set designer

Juraj Kuchárek

Costume designer

Martin Kotúček

Choreographer

Stanislava Vlčeková

Lighting designer

Daniel Tesař

Video designer

Lukáš Kodoň

Chorus master

Adolf Melichar

Dramaturge

Jitka Slavíková

Singer

Soprano

Jana Sibera

Juliet

Tenor

Petr Nekoranec

Romeo

Bass

Roman Vocel

Friar Laurent

Baritone

Lukáš Bařák

Mercutio

Mezzo-soprano

Arnheiður Eiríksdóttir

Stephano

Daniel Matoušek

Tybalt

Sylva Čmugrová

Gertrude

Bass-baritone

Miloš Horák

Count Capulet

Martin Matoušek

Gregory

Jan Ondráček

Benvolio

Ivo Hrachovec

The Duke

State Opera

Others

State Opera Chorus

Orchestra

State Opera Orchestra

Ballet

National Theatre Opera Ballet

National Theatre Prague

Prague National Theatre Chorus

Ópera Checa de Praga

National Theatre Opera Ballet Prague

Benjamín Hájek

Paris

Franċiż

Roméo et Juliette -  (Romeo and Juliet)

Prague

Czech Republic

Státní Opera Praha (The State Opera)

Roméo et Juliette Gounod

Public

Romeo and Juliet

Saurav Kumar

Ingliż

Ċek

Approved

In his youth, the French composer Charles Gounod (1818–1893) said that “one can only make a successful music career by composing operas”. Of the 13 operas he wrote, two went on to gain global recognition: Faust and Roméo et Juliette. Based on feted literary works by Johann Wolfgang von Goethe and William Shakespeare, respectively, both of them centre around a love story, with the major role being played by melodies. For more than 150 years, Gounod’s Romeo and Juliet have pined for each other, sung and died on stages all over the world. Why does the opera have such perennial appeal? The answer is simple: splendid solos and four mesmerising duets of the two protagonists, Mercutio’s elegant Ballad of Queen Mab, engrossing ensembles, including the lament on the deaths of Mercutio and Tybalt, a colourful and highly emotional atmosphere.

Owing to Bedřich Smetana, a great champion of Gounod’s music, Roméo et Juliette got to Prague merely two years after its world premiere in Paris, and its Czech staging at the New Town Theatre on 29 August 1869, with Smetana conducting, was the very first in the Austro-Hungarian Empire. The Estates Theatre presented Gounod’s opera on 11 September 1873, in German translation, followed by the National Theatre on 6 January 1886, in Czech, and the Neues deutches Theater (today’s State Opera), again in German, on 20 October 1889. Our current production was created by the Slovak director and performance artist Sláva Daubnerová, with the music explored by the renowned Italian conductor Marco Guidarini.

English

Francouzský skladatel Charles Gounod (1818–1893) v mládí prohlásil, že „úspěšné kariéry dosáhne skladatel pouze komponováním oper“. Ze třinácti oper se mu to podařilo ve dvou případech: ve Faustovi a v Romeovi a Julii. Oběma jeho operám podle slavných literárních předloh Johanna Wolfganga von Goetha a Williama Shakespeara dominoval milostný příběh a nejvýznamnější roli měla melodie. Už více než sto padesát let milují, umírají a zpívají Gounodovi Romeo a Julie na operních jevištích celého světa. Jaké jsou důvody neutuchající obliby této opery? To je jednoduché: nádherné sólové výstupy a čtyři strhující dueta obou hlavních protagonistů, Mercutiova elegantní balada o královně víl Mab, působivé sborové výstupy včetně jímavého žalozpěvu na Mercutiovu a Tybaltovu smrti, barvami hýřící a city překypující atmosféra.

Zásluhou Bedřicha Smetany, který byl velkým Gounodovým ctitelem, se k nám Romeo a Julie dostává už dva roky po pařížské premiéře; české uvedení v pražském Novoměstském divadle pod Smetanovou taktovkou 29. 8. 1869 je vůbec první v celé rakouské monarchii. Stavovské divadlo vypravilo Gounodovo dílo 11. 9. 1873 v německém překladu, následovalo Národní divadlo 6. 1. 1886 v českém překladu Emanuela Františka Züngela a Nové německé divadlo (dnes Státní opera) opět německy 20. 10. 1889. Současnou inscenaci nastudovala slovenská režisérka a performerka Sláva Daubnerová.

Vhodné pro publikum od 12 let.

čeština

Krediti ta' prestazzjoni (Il-Kast & l-Ekwipaġġ )

Kast

Ekwipaġġ

Ensemble

Ko-Produttur