Organization

Admin

Director(a) orquestal

Vincenzo Milletarì

Director(a) de escena

Barbora Horáková

Escenógrafo(a)

Sophia Schneider

Diseñador(a) de vestuario/Figurinista

Annemarie Bulla

Coreógrafo(a)

Jan Adam

Diseñador(a) de iluminación

Jan Dörner

Diseñador(a) de video

Sergio Verde

Director(a) coral

Adolf Melichar

Dramaturgia

Jitka Slavíková

Cantante

Bajo

Ivo Hrachovec

Sparafucile

Contralto

Kateřina Jalovcová

Maddalena

Barítono

Roman Vocel

El Conde de Monterone

Mezzosoprano

Stanislava Jirků

Giovanna

Csaba Kotlár

Marullo

Tenor

Jan Hájek

Matteo Borsa

Daniel Luis de Vicente

Rigoletto

Richard Hein

Kyungho Kim

Duque de Mantua

Zdeněk Plech

Soprano

Olga Jelínková

Gilda

Jana Sýkorová

Sylva Čmugrová

Daniel Matoušek

Lucie Kaňková

National Theatre Prague

Long Long

Ballet

Balet Opery Národního divadla

italiano

Praga

Chequia

Státní Opera Praha (The State Opera)

Rigoletto Verdi

Public

checo

inglés

Válido

Premiéra: 30. 1. 2021 ve Státní opeře (Přímý přenos na ČT art)

The title hero, the hunch-backed court jester with derision on his lips and anxiety in his heart, is well aware that it is wrong to serve the licentious Duke of Mantua, and thus he so tortures himself over the curse placed on him and his master.

When in 1850 Guiseppe Verdi was commissioned to write a new opera for La Fenice, he decided to base it on Victor Hugo’s Le Roi s’amuse, notwithstanding that the French censors had deemed the play utterly unacceptable and banned it immediately after the premiere, in November 1832 at the Théâtre Français in Paris. Verdi’s intention to create an opera according to Hugo’s work met in Italy with an equally hostile response, with the Venetian censors referring to it as “immoral” and an “affront to royal majesty”. The parties ultimately arrived at a compromise: the setting would be changed, the French King would become the Duke of Mantua, yet the most essential aspects – the characters’ natures and the dramatic situations – would remain. The opera’s premiere, on 11 March 1851 in Venice, was a great triumph, particularly the Duke’s cynical aria “La donna è mobile” (Woman is fickle), which was sung in the streets the next morning. Verdi saw that he had composed a smash hit!

Rigoletto has been performed at the State Opera ever since the venue’s opening. The piece was first staged there by the New German Theatre company on 21 May 1888. Over the next few seasons, its performances were adorned by attractive foreign guests, with the most notable including the legendary tenor Enrico Caruso (4 and 10 May 1904). Our previous production of Rigoletto, directed by Karel Jernek (premiered on 14 January 1988 at the Smetana Theatre, with the final night held on 28 June 2017 at the Karlín Music Theatre), received some 483 performances.

English

Titulní hrdina, dvorní šašek a hrbáč Rigoletto, s výsměchem na rtech a úzkostí v duši dobře ví o nesprávnosti své služby zhýralému vévodovi; právě proto tak hluboce prožívá kletbu, která padla na jeho hlavu. Námět ke svému dalšímu opernímu dílu našel Giuseppe Verdi ve hře Le Roi s’amuse (Král se baví) slavného francouzského dramatika a básníka Victora Huga. A to přesto, že věděl, že se Hugova hra setkala s velkou nelibostí francouzské cenzury a že ihned po premiéře v listopadu 1832 v Paříži bylo její další uvádění zakázáno. Nejinak dopadl nakonec i Verdi, i on se utkal s cenzurou, která považovala námět za „nemorální“ a „urážku královského majestátu“. Nakonec došlo ke kompromisu: z francouzského krále se stal italský vévoda z Mantovy a změnilo se místo děje, avšak to podstatné, charaktery postav i dramatické situace, zůstalo zachováno. Premiéra opery 11. 3. 1851 v Benátkách byla jednoznačným triumfem a vévodův cynický popěvek „La donne è mobile“ (Ó jak je měnivé to srdce ženy) si příštího dne zpívali lidé na ulicích. Verdimu bylo jasné, že napsal operní hit! 

Na jevišti budovy Státní opery byl Rigoletto uváděn od počátku její existence. Poprvé zde zazněl 21. 5. 1888 v tehdejším Novém německém divadle, v dalších sezonách lákal publikum mj. i atraktivními zahraničními hosty v čele s legendárním Enrikem Carusem (4. a 10. 5. 1904). Zatím poslední inscenace v režii Karla Jerneka (premiéra 14. 1. 1988 ve Smetanově divadle, derniéra 28. 6. 2017 v Hudebním divadle Karlín) byla uvedena celkem 483x.

UPOZORNĚNÍ: V představení jsou použity ohňové efekty, umělá krev a jsou znázorněny drogy.
Vhodné pro publikum od 12 let.

čeština

Créditos de presentación (Elenco & Equipo )

Elenco

Equipo

Ensamble