Name: Rusalka
Start: 2017-04-23T00:00:00.000Z
End: 2017-04-25T00:00:00.000Z
Location: Slezské divadlo

Organization

Singer

Tenor

Juraj Nociar

Prince

Milan Vlček

Soprano

Tereza Kavecká

Rusalka

Barbora Řeřichová

Katarína Mikšíková

Mezzo-soprano

Šárka Maršálová

Jezibaba

Ilona Tichá

Katarína Jorda-Kramolišová

Princess

Katarina Vovkova

Bass

Martin Gurbaľ

Vodnik

Dalibor Hrda

Anna Bocanová

First Nymph

Ema Katrovas

Zdenek Kapl

The Gamekeeper

Alexander Vovk

The Turnspit

Simona Mrázová

Baritone

Vojtěch Šembera

The Hunter

Petr Urbanek

Conductor

Marek Šedivý

Stage director

Ilja Racek

Set designer

Dana Hávová

Costume designer

Choreographer

Jiří Pokorný

Chorus master

Kremena Pešakova

Assistant Director

Marta Vaňkátová

Barbora Čechová

Second Nymph

Lenka Jakubcová

Hana Dobešová

Third Nymph

Slezské divadlo

Others

Choir of the Silesian Theater in Opava

Orchestra

Orchestra of the Silesian Theater in Opava

Ballet

Ballet of the Silesian Theater in Opava

Opava

Czech Republic

Rusalka Dvořák,A

Public

Approved

Antonín Dvořák -  RUSALKA - opera, Slezské divadlo Opava

Operní soubor uvede 23. dubna od 19 hod. premiéru české opery Antonína Dvořáka Rusalka. Antonín Dvořák (8. září 1841, Nelahozeves – 1. května 1904, Praha) napsal toto dílo na skvělé libreto dramatika, spisovatele, básníka, politika a činoherního režiséra Jaroslava Kvapila (25. září.1868, Chudenice – 10. ledna. 1950, Praha), jenž se nechal inspirovat dojmy z pohádek H. Ch. Andersena, Erbenovými baladami a dalšími. Rusalka patří mezi nejkrásnější, nejhranější a nejoblíbenější české opery.

Dvořák geniálně hudebně charakterizoval jednotlivé postavy, situace, prostředí i nálady. Nálady přírody jsou impresionisticky vykreslené a rozvinuté do krásných melodií. Hlavní osou děje je příběh lásky mezi člověkem – Princem  a přírodní pohádkovou bytostí – Rusalkou, která opouští svou „rodinu“ i přes varování svého otce – Vodníka. Ježibaba jí pomůže k lidskému tělu a duši za neúměrnou cenu, Rusalka ztrácí kus sama sebe – hlas (možnost komunikace), pak získá nejprve lásku Prince, ale zanedlouho ji ztrácí díky cizí kněžně. Důsledkem je nejprve smrt Rusalky a později i Prince.

Příběh přináší spoustu otázek o lidském životě, který je omezen v čase, o lidských citech, jež jsou nestálé jako samotný život člověka, o touze po absolutní pohádkové dokonalosti, kontrastu věčné přírody a jepičího života jedince, o typech žen trpitelek a svůdnic, o výbušné vášni a trpělivé lásce, o spalujícím vzrušení a bolesti nevěry, o podlehnutí pokušení a provinění, o zodpovědnosti, o smíření v odpuštění a smrti atd. Původně byl výklad opery zcela jasně pohádkový, časem začal pitvat psychologii a erotiku. Celková koncepce opery Rusalka se zakládá na baladickém, tragicko-poetickém námětu lásky stoupenců dvou světů s modelem mužského a ženského principu. Vidění dvojího světa – lidí a nadpřirozených bytostí přírody – oba světy v sobě nesou dobro i zlo, rozpor lásky a touhy. Děj se točí okolo viny z porušení mravních principů, za což neodvratně následuje trest. Baladické prvky v libretu Dvořák geniálně vyjádřil excelentní hudbou plnou úžasně snivých i magických témat s příznačnými motivy.

Velký zájem o námět „rusalky“ se v literární, výtvarné a hudební tvorbě objevil především v době romantismu. Postava vodní víly není specificky česká, naopak se vyskytuje v celé řadě evropských i mimoevropských kultur po celá staletí. Existuje pro ni celá řada jmen: kromě rusalky je to např. undina, meluzína, lorelaj, siréna, vodní nymfa aj. Jejich příběhy, ať již pocházejí z kterékoli doby a oblasti, se sice v detailech liší, ale v hlavních rysech mají mnoho společného. Klíčovým motivem těchto legend je většinou tragický milostný vztah víly k člověku. Touha po nepoznaném a zakázaném je hluboce zakořeněná v psychice člověka. První dochované zmínky zpracování tohoto tématu pocházejí od Keltů. Varianty jména rusalek, „Loreley“ i „Lorelei“ či „Lore-Ley“ nebo „Lurley“, mají stejný původ – jedná se o složeninu staroněmeckého výrazu pro šumění „lureln“ a keltského označení skály „ley“.

Kvapil uvádí jako inspirační zdroj, mimo Erbenovy balady, povídku Undine Friedricha de la Motte Foqué z roku 1811 a pohádku Malá mořská víla Hanse Christiana Andersena. (Foquého zpracování zaujalo řadu hudebních skladatelů např. E. T. A. Hoffmana, K. F. Girschnera, G. A. Lortzinga. Téma „ rusalky“ hudebně zpracoval také A. Lvov, P. I. Čajkovskij – ten svou operu Undina zničil). Kvapil rozvíjel téma neslučitelnosti dvou odlišných světů, na jejichž rozhraní stojí ženská hrdinka, která se nedokáže do žádného z nich přirozeně začlenit, již v dramatu Bludička a také v Princezně Pampelišce. V Rusalce vyostřil kontrast světa lidí a světa nadpřirozených bytostí. Osud hlavní hrdinky je dramatičtější, protože musí vybírat mezi životem a smrtí. Tento pocit vykořenění a existenciální nejistoty vnáší do díla psychologicko-sociální prvek. Za nejvýraznější rys libreta lze považovat jeho básnickou krásu. Originální libreto patří k nejkvalitnějším v celé české operní literatuře. Lyričnost textu byla jistě velkou inspirací pro Dvořákovo zhudebnění.

Dvořák pracoval na opeře Rusalka půl roku: komponovat začal 21. dubna 1900 a třetí dějství dokončil 27. listopadu téhož roku. Skladatel prohloubil Kvapilův záměr (nemožnost propojení dvou odlišných světů a úděl jedince, který je narušením přirozeného řádu věcí vyloučen z obou) a odlišnými výrazovými prostředky zobrazil dva protikladné světy, lidský a pohádkový. Premiéru Rusalky v Národním divadle uvedl šéfdirigent Karel Kovařovic ke skladatelovým šedesátinám. Do hlavních rolí byla obsazena vynikající sopranistka Růžena Maturová a jeden z největších tenoristů své doby, Karel Burian, který odřekl zpívat premiéru necelé dvě hodiny před začátkem představení. Buriana nahradil tenorista Bohumil Pták, který roli studoval, ale bylo s ním počítáno až pro reprízy a navíc neabsolvoval poslední zkoušky. Nakonec svým výkonem přispěl k úspěchu premiéry.

čeština

The opera ensemble will perform on April 23 from 7 p.m. the premiere of Antonín Dvořák's Czech opera Rusalka. Antonín Dvořák (September 8, 1841, Nelahozeves – May 1, 1904, Prague) wrote this work to a great libretto by the playwright, writer, poet, politician and theater director Jaroslav Kvapil (September 25, 1868, Chudenice – January 10, 1950, Prague), who was inspired by the fairy tales of H. Ch. Andersen, Erben ballads and others. Rusalka is one of the most beautiful, most performed and most popular Czech operas.

Dvořák ingeniously characterized individual characters, situations, environments and moods musically. The moods of nature are impressionistically rendered and developed into beautiful melodies. The main axis of the plot is the love story between a man - the Prince and a natural fairy-tale creature - the Rusalka, who leaves her "family" despite the warnings of her father - the Aquarian. The hag will help her to a human body and soul for a disproportionate price, Rusalka loses a piece of herself - her voice (possibility of communication), then she first wins the love of the Prince, but soon loses it thanks to a foreign princess. The consequence is first the death of Rusalka and later the Prince.

The story raises a lot of questions about human life, which is limited in time, about human feelings, which are as unstable as human life itself, about the desire for absolute fairy-tale perfection, about the contrast between eternal nature and the ravenous life of an individual, about the types of women who are sufferers and temptresses, about explosive passion and patient love, about the burning excitement and pain of infidelity, about succumbing to temptation and guilt, about responsibility, about reconciliation in forgiveness and death, etc. Originally, the interpretation of the opera was quite clearly a fairy tale, over time it began to dissect psychology and eroticism. The overall concept of the Rusalka operais based on the balladic, tragic-poetic love theme of the followers of two worlds with the model of male and female principles. Seeing a dual world - humans and supernatural beings of nature - both worlds carry good and evil, the contradiction of love and desire. The plot revolves around the guilt of violating moral principles, for which punishment inevitably follows. Dvořák ingeniously expressed the balladic elements in the libretto with excellent music full of wonderfully dreamy and magical themes with typical motifs.

A great interest in the theme of the "mermaid" appeared in literary, artistic and musical works especially during the Romantic period. The figure of the water fairy is not specifically Czech, on the contrary, it has been found in a number of European and non-European cultures for centuries. There are a number of names for her: in addition to Rusalka, she is, for example, Undine, Melusine, Lorelaj, Siren, Water Nymph, etc. Their stories, no matter which time and region they come from, differ in details, but in their main features they have a lot in common . The key motif of these legends is usually a tragic love affair between a fairy and a human. The desire for the unknown and the forbidden is deeply rooted in the human psyche. The first surviving mentions of processing this theme come from the Celts. Variants of the mermaid name, "Loreley" and "Lorelei" or "Lore-Ley" or "Lurley",

Apart from Erben's ballads, Kvapil cites Friedrich de la Motte Foqué's short story Undine from 1811 and Hans Christian Andersen's fairy tale The Little Mermaid as sources of inspiration . (Foqué's treatment attracted the attention of a number of composers, e.g. ETA Hoffman, KF Girschner, GA Lortzing. The "mermaid" theme was also musically treated by A. Lvov, PI Tchaikovsky - he destroyed his opera Undine) . Kvapil developed the theme of the incompatibility of two different worlds, at the interface of which stands a female protagonist who cannot naturally integrate into either of them, already in the drama Bludička and also in  Princess Dandelion. In Rusalka, the contrast between the world of humans and the world of supernatural beings sharpened. The fate of the main character is more dramatic because she has to choose between life and death. This sense of uprootedness and existential uncertainty brings a psychological-social element to the work. The most striking feature of the libretto can be considered its poetic beauty. The original libretto is one of the best in the entire Czech opera literature. The lyricism of the text was certainly a great inspiration for Dvořák's music.

Dvořák worked on the opera Rusalka for half a year: he began composing on April 21, 1900, and completed the third act on November 27 of the same year. The composer deepened Kvapil's intention (the impossibility of connecting two different worlds and the fate of the individual, who is excluded from both due to the disruption of the natural order of things) and, using different means of expression, depicted two opposing worlds, human and fairy tale. The premiere of Rusalka at the National Theater was given by chief conductor Karel Kovařovic to mark the composer's 60th birthday. The leading roles were cast by the excellent soprano Růžena Maturová and one of the greatest tenors of his time, Karel Burian, who refused to sing the premiere less than two hours before the start of the performance. Burian was replaced by the tenor Bohumil Pták, who studied the role, but was only counted on for the reruns and, moreover, did not pass the final exams. In the end, his performance contributed to the success of the premiere.

English

Krediti ta' prestazzjoni (Il-Kast & l-Ekwipaġġ )

Kast

Ekwipaġġ

Ensemble